Pekelný Drásal 2016
Letos se na start kultovního závodu postavilo pět odvážných. Radim Pavlík jako jediný zdolal extrémně náročného Obra v čase 11:45:47. Ostatní jeli klasiku v novém kabátě, ale dokončit se podařilo pouze Danovi Köglerovi v čase 6:43:17, který ve své kategorii bral 7.místo. Miru Janotu, Boba Polanského a Zdeňu Zbranka potkaly krize, ať už z náročné tratě, či šíleného vedra. Není se čemu divit, zdraví je přednější. I tak všechna čest za odvahu a snad příště opět na startu.
A jak závod zhodnotili všichni zúčastnění?
Radim:
„Letos jsem to jel po šestnácté třináctkrát klasiku a obra potřetí ale poprvní naslepo neznal jsem vůbec nové úseky a tak jsem byl nesvůj nicméně jel jsem svoje tempo pravidelně jedl a pil a snažil se nevnímat horko technika šlapala a já jen drobné křeče to jsem měl za sebou dvakrát Kelčák a chystal se do neznáma naštěstí bylo s kým šlapat tak to šlo další sílu dodala Míša na občerstvovačce na Semetíně a když jsem zavítal do již známých končin tak to šlo rázem samo z hradu Lukov jsem si předjel asi deset soupeřu a pak cíl.Letos jsem neměl přípravu tak výsledek tomu odpovídá na příštího natrénuju a budu se snažit novou trať časově zlepšovat.“
Dan:
„Byl to můj první start na Drásalovi. Zkušenosti s takto dlouhým závodem jsem doposud neměl. I přes tak dlouhou dobu v sedle a v náročných podmínkách jsem se na kole cítil dobře a závod jsem si užil. V posledním sjezdu asi 3km před cílem mě postihl defekt, který mi zabránil lepšímu umístění. Závod jsem sice dokončil vedle kola, ne na něm, i tak to pro mě byly cenné zkušenosti a Drásala jsem nejel naposled.“
Mira:
„Letošní Drásal se mi vůbec nepovedl. Vyloženě jsem se na něj těšil, zvlášť na druhou polovinu, kterou mám rád a vyloženě mi sedí. Na start jsem šel po týdenním pracovním stresu s minimem spánku a podle toho to taky na trati vypadalo. Do kopce to nejelo, ve sjezdech chyběla jistota a z toho pramenily chyby. Z Kelečáku jsem asi ze 13.místa roztrhl plášť, bombička duši nenahustila pořádně, tak jsem to po 200m cvakl. Další oprava, tu jsem pak v Rajnoškách dohustil na správný tlak a zkoušel aspoň dojet, ale v terénu jsem byl tak marný, že jsem to ještě před Semetínem otočil a dojel po asfaltu do cíle. Díky všem známým za fandění. Doufám, že se příště polepším!“
Zdeňa:
„Na Drásala jsem se těšil jako na vrchol sezóny. Ze začátku to jelo dobře, prvni kopec ze Žop jsem vyletěl překvapivě lehce, předjel jsem tam spoustu závodníků. Jestě stoupání na Grapy a na Tesák bylo v pohodě, na Kelčák už to začalo drhnout a Lázy už byly trochu trápením. Veřil jsem, že po občerstvovačce na Trojáku se to zlepší a těšil jsem se na nájezd do nového úseku v mém domácím revíru. Bohužel mně potkala krize zrovna před úsekem, na který jsem se těšil. Hlava chtěla, ale nohy přestaly poslouchat. V kombinaci s vedrem jsem se rozhodl, že to bude lepší zabalit.“
Bob:
„Vedro udělalo svoje a v 68.km jsem odstoupil, příští rok pojedu znova a pokořím tu zavšivenou 117ku!“